ip_adresa
Rozdíly
Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
| ip_adresa [2026/01/05 04:50] – vytvořeno admin | ip_adresa [2026/01/05 04:54] (aktuální) – admin | ||
|---|---|---|---|
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| - | ====== IP adresa ====== | + | ====== |
| + | ===== Základní pojmy ===== | ||
| + | IP adresa | ||
| + | ===== Verze IP protokolu ===== | ||
| + | ==== IPv4 ==== | ||
| + | IPv4 je čtvrtá verze Internet Protocolu a nejrozšířenější verze používaná v současnosti. | ||
| + | === Formát | ||
| - | **IP adresa** | + | Skládá se ze 32 bitů (4 bajty) |
| + | Zapisuje se jako čtyři dekadická čísla oddělená tečkami | ||
| + | Každé číslo | ||
| + | Příklad: '' | ||
| - | ===== Hlavní funkce | + | === Adresní prostor |
| - | * **Identifikace: | + | |
| - | * **Směrování: | + | |
| - | ===== Verze IP adres ===== | + | Celkový počet adres: 2^32 = 4 294 967 296 adres |
| - | * **IPv4:** Starší verze (např. '' | + | Tento prostor |
| - | * **IPv6:** Nová verze (např. '' | + | |
| - | ===== Typy IP adres ===== | + | === Struktur IPv4 adresy |
| - | * **Veřejná: | + | IPv4 adresa |
| - | * **Privátní: | + | |
| - | * **Statická: | + | |
| - | * **Dynamická:** Dočasně přidělená serverem DHCP. | + | |
| - | --- | + | Síťová část (Network ID) - identifikuje konkrétní síť |
| - | **Viz také:** [[gateway|Gateway]], [[dns|DNS]] | + | Hostitelská část (Host ID) - identifikuje konkrétní zařízení v síti |
| + | |||
| + | ==== IPv6 ==== | ||
| + | IPv6 je novější verze Internet Protocolu vyvinutá jako odpověď na vyčerpávání IPv4 adres. | ||
| + | === Formát === | ||
| + | |||
| + | Skládá se ze 128 bitů (16 bajtů) | ||
| + | Zapisuje se jako osm skupin po čtyřech hexadecimálních číslicích oddělených dvojtečkami | ||
| + | Příklad: '' | ||
| + | |||
| + | === Zkrácený zápis === | ||
| + | |||
| + | Úvodní nuly ve skupině lze vynechat: '' | ||
| + | Posloupnost nulových skupin lze nahradit ''::'': | ||
| + | ''::'' | ||
| + | |||
| + | === Adresní prostor === | ||
| + | |||
| + | Celkový počet adres: 2^128 ≈ 340 undecilionů adres | ||
| + | Tento prostor je prakticky nevyčerpatelný | ||
| + | |||
| + | ===== Třídy IPv4 adres ===== | ||
| + | Původní systém dělení IPv4 adres do tříd (dnes již většinou nahrazen CIDR notací): | ||
| + | ==== Třída A ==== | ||
| + | |||
| + | Rozsah: '' | ||
| + | První bit: 0 | ||
| + | Síťová maska: '' | ||
| + | Počet sítí: 126 | ||
| + | Počet hostitelů na síť: 16 777 214 | ||
| + | |||
| + | ==== Třída B ==== | ||
| + | |||
| + | Rozsah: '' | ||
| + | První dva bity: 10 | ||
| + | Síťová maska: '' | ||
| + | Počet sítí: 16 384 | ||
| + | Počet hostitelů na síť: 65 534 | ||
| + | |||
| + | ==== Třída C ==== | ||
| + | |||
| + | Rozsah: '' | ||
| + | První tři bity: 110 | ||
| + | Síťová maska: '' | ||
| + | Počet sítí: 2 097 152 | ||
| + | Počet hostitelů na síť: 254 | ||
| + | |||
| + | ==== Třída D (Multicast) ==== | ||
| + | |||
| + | Rozsah: '' | ||
| + | První čtyři bity: 1110 | ||
| + | Používá se pro multicastové přenosy | ||
| + | |||
| + | ==== Třída E (Experimentální) ==== | ||
| + | |||
| + | Rozsah: '' | ||
| + | První čtyři bity: 1111 | ||
| + | Rezervováno pro experimentální účely | ||
| + | |||
| + | ===== Speciální IP adresy ===== | ||
| + | ==== Privátní IP adresy (RFC 1918) ==== | ||
| + | Tyto adresy jsou určeny pro použití v lokálních sítích a nejsou routovatelné na veřejném internetu: | ||
| + | |||
| + | Třída A: '' | ||
| + | Třída B: '' | ||
| + | Třída C: '' | ||
| + | |||
| + | ==== Loopback adresa ==== | ||
| + | |||
| + | IPv4: '' | ||
| + | IPv6: '':: | ||
| + | Používá se pro komunikaci v rámci stejného zařízení | ||
| + | Také známá jako " | ||
| + | |||
| + | ==== Adresa nenastaveného rozhraní ==== | ||
| + | |||
| + | IPv4: '' | ||
| + | IPv6: ''::'' | ||
| + | Používá se při konfiguraci nebo jako zástupný symbol | ||
| + | |||
| + | ==== Broadcast adresa ==== | ||
| + | |||
| + | IPv4: '' | ||
| + | Nebo poslední adresa v síti (směrovaný broadcast) | ||
| + | Používá se pro zasílání paketů všem zařízením v síti | ||
| + | |||
| + | ==== Link-Local adresy ==== | ||
| + | |||
| + | IPv4: '' | ||
| + | IPv6: '' | ||
| + | Automaticky přiřazené při nedostupnosti DHCP | ||
| + | Platné pouze v lokálním segmentu sítě | ||
| + | |||
| + | ==== Dokumentační adresy ==== | ||
| + | Vyhrazené pro dokumentaci a příklady: | ||
| + | |||
| + | '' | ||
| + | '' | ||
| + | '' | ||
| + | '' | ||
| + | |||
| + | ==== Carrier-Grade NAT ==== | ||
| + | |||
| + | '' | ||
| + | RFC 6598 | ||
| + | Sdílené adresní prostory pro poskytovatele | ||
| + | |||
| + | ===== Síťové masky a CIDR ===== | ||
| + | ==== Síťová maska (Subnet Mask) ==== | ||
| + | Síťová maska určuje, která část IP adresy reprezentuje síť a která hostitele. | ||
| + | === Formát === | ||
| + | |||
| + | Zapisuje se stejně jako IP adresa (např. '' | ||
| + | Binárně obsahuje nepřerušenou sekvenci jedniček následovanou nulami | ||
| + | Jednička označuje síťovou část, nula hostitelskou část | ||
| + | |||
| + | === Příklady === | ||
| + | |||
| + | '' | ||
| + | '' | ||
| + | '' | ||
| + | '' | ||
| + | |||
| + | ==== CIDR notace ==== | ||
| + | CIDR (Classless Inter-Domain Routing) je modernější způsob zápisu síťových masek. | ||
| + | === Formát === | ||
| + | |||
| + | Zápis: '' | ||
| + | Příklad: '' | ||
| + | Číslo za lomítkem udává počet bitů síťové masky | ||
| + | |||
| + | === Převodní tabulka === | ||
| + | ^ CIDR ^ Maska ^ Počet IP adres ^ Počet použitelných IP ^ | ||
| + | | /8 | 255.0.0.0 | 16 777 216 | 16 777 214 | | ||
| + | | /16 | 255.255.0.0 | 65 536 | 65 534 | | ||
| + | | /24 | 255.255.255.0 | 256 | 254 | | ||
| + | | /25 | 255.255.255.128 | 128 | 126 | | ||
| + | | /26 | 255.255.255.192 | 64 | 62 | | ||
| + | | /27 | 255.255.255.224 | 32 | 30 | | ||
| + | | /28 | 255.255.255.240 | 16 | 14 | | ||
| + | | /29 | 255.255.255.248 | 8 | 6 | | ||
| + | | /30 | 255.255.255.252 | 4 | 2 | | ||
| + | | /31 | 255.255.255.254 | 2 | 2* | | ||
| + | | /32 | 255.255.255.255 | 1 | 1 | | ||
| + | < | ||
| + | ===== Subnetting ===== | ||
| + | Subnetting je proces dělení většího síťového segmentu na menší podsítě. | ||
| + | ==== Důvody pro subnetting ==== | ||
| + | |||
| + | Efektivnější využití adresního prostoru | ||
| + | Zlepšení výkonu sítě (menší broadcast domény) | ||
| + | Zvýšení bezpečnosti (izolace segmentů) | ||
| + | Snadnější správa | ||
| + | |||
| + | ==== Příklad subnettingu ==== | ||
| + | Mějme síť '' | ||
| + | |||
| + | Nová maska: ''/ | ||
| + | Každá podsíť: 64 adres (62 použitelných) | ||
| + | |||
| + | Podsítě: | ||
| + | |||
| + | '' | ||
| + | '' | ||
| + | '' | ||
| + | '' | ||
| + | |||
| + | ==== Síťová a broadcastová adresa ==== | ||
| + | V každé podsíti jsou dvě speciální adresy: | ||
| + | |||
| + | Síťová adresa - první adresa (všechny hostitelské bity = 0) | ||
| + | Broadcastová adresa - poslední adresa (všechny hostitelské bity = 1) | ||
| + | Tyto adresy nelze přiřadit hostitelům | ||
| + | |||
| + | ===== Přidělování IP adres ===== | ||
| + | ==== Statické přiřazení ==== | ||
| + | |||
| + | Adresa je nakonfigurována ručně administrátorem | ||
| + | Zůstává stejná po restartu | ||
| + | Vhodné pro servery, tiskárny, síťové zařízení | ||
| + | |||
| + | ==== Dynamické přiřazení (DHCP) ==== | ||
| + | DHCP (Dynamic Host Configuration Protocol) automaticky přiřazuje IP adresy zařízením v síti. | ||
| + | === Výhody DHCP === | ||
| + | |||
| + | Automatická konfigurace | ||
| + | Centralizovaná správa | ||
| + | Efektivní využití adres (recyklace) | ||
| + | Snadná změna konfigurace | ||
| + | |||
| + | === DHCP proces (DORA) === | ||
| + | |||
| + | Discovery - klient hledá DHCP server | ||
| + | Offer - server nabídne konfiguraci | ||
| + | Request - klient požádá o nabízenou konfiguraci | ||
| + | Acknowledgment - server potvrdí přidělení | ||
| + | |||
| + | === DHCP lease === | ||
| + | |||
| + | IP adresa je přidělena na omezenou dobu (lease time) | ||
| + | Klient musí lease obnovovat | ||
| + | Po vypršení se adresa vrací do fondu | ||
| + | |||
| + | ===== NAT (Network Address Translation) ===== | ||
| + | NAT umožňuje více zařízením sdílet jednu veřejnou IP adresu. | ||
| + | ==== Typy NAT ==== | ||
| + | === Static NAT === | ||
| + | |||
| + | Pevné mapování 1:1 mezi soukromou a veřejnou adresou | ||
| + | Používá se pro servery, které musí být dostupné z internetu | ||
| + | |||
| + | === Dynamic NAT === | ||
| + | |||
| + | Mapování ze soukromých adres do fondu veřejných adres | ||
| + | Přiřazení není pevné | ||
| + | |||
| + | === PAT (Port Address Translation) / NAT Overload === | ||
| + | |||
| + | Nejběžnější forma NAT | ||
| + | Mnoho soukromých adres → jedna veřejná adresa | ||
| + | Rozlišení pomocí portových čísel | ||
| + | Používá se v domácích routerech | ||
| + | |||
| + | ==== Výhody NAT ==== | ||
| + | |||
| + | Šetří veřejné IPv4 adresy | ||
| + | Poskytuje určitou úroveň zabezpečení (skrývá vnitřní strukturu) | ||
| + | Umožňuje změnu ISP bez změny vnitřních adres | ||
| + | |||
| + | ==== Nevýhody NAT ==== | ||
| + | |||
| + | Porušuje end-to-end princip internetu | ||
| + | Komplikuje některé aplikace (VoIP, P2P) | ||
| + | Přidává latenci | ||
| + | Ztěžuje trasování a diagnostiku | ||
| + | |||
| + | ===== Port Forwarding ===== | ||
| + | Port forwarding umožňuje přístup k zařízení za NATem z internetu. | ||
| + | |||
| + | Mapování specifického portu veřejné IP na interní IP a port | ||
| + | Příklad: '' | ||
| + | Nutné pro servery, hry, vzdálený přístup | ||
| + | |||
| + | ===== DNS (Domain Name System) ===== | ||
| + | DNS překládá doménová jména na IP adresy. | ||
| + | ==== Základní principy ==== | ||
| + | |||
| + | Hierarchický, | ||
| + | Převádí lidsky čitelná jména ('' | ||
| + | Funguje na portu 53 (UDP/TCP) | ||
| + | |||
| + | ==== DNS záznamy ==== | ||
| + | |||
| + | A záznam - mapování doménového jména na IPv4 adresu | ||
| + | AAAA záznam - mapování doménového jména na IPv6 adresu | ||
| + | PTR záznam - reverzní DNS (IP → jméno) | ||
| + | CNAME - alias (kanonické jméno) | ||
| + | MX - mail server pro doménu | ||
| + | NS - name server pro doménu | ||
| + | TXT - textové informace (SPF, DKIM, atd.) | ||
| + | |||
| + | ==== DNS hierarchie ==== | ||
| + | |||
| + | Root servery (.) | ||
| + | TLD servery (.com, .org, .cz) | ||
| + | Autoritativní servery (konkrétní domény) | ||
| + | Rekurzivní resolvery (cache, dotazování) | ||
| + | |||
| + | ===== Routing ===== | ||
| + | Routing je proces výběru cesty pro síťová data od zdroje k cíli. | ||
| + | ==== Routovací tabulka ==== | ||
| + | Každé síťové zařízení má routovací tabulku obsahující: | ||
| + | |||
| + | Cílovou síť - kam mají pakety směřovat | ||
| + | Síťovou masku - maska cílové sítě | ||
| + | Gateway | ||
| + | Interface - síťové rozhraní pro výstup | ||
| + | Metriku - priorita cesty (nižší = lepší) | ||
| + | |||
| + | ==== Typy routování ==== | ||
| + | === Statické routování === | ||
| + | |||
| + | Cesty jsou nakonfigurovány ručně administrátorem | ||
| + | Nemění se automaticky | ||
| + | Vhodné pro malé, stabilní sítě | ||
| + | |||
| + | === Dynamické routování === | ||
| + | |||
| + | Routery si automaticky vyměňují informace o topologii | ||
| + | Přizpůsobují se změnám v síti | ||
| + | Používají routovací protokoly | ||
| + | |||
| + | ==== Routovací protokoly ==== | ||
| + | === IGP (Interior Gateway Protocol) === | ||
| + | Protokoly pro routing uvnitř autonomního systému: | ||
| + | |||
| + | RIP (Routing Information Protocol) - distance vector, max 15 hopů | ||
| + | OSPF (Open Shortest Path First) - link state, rychlejší konvergence | ||
| + | EIGRP (Enhanced Interior Gateway Routing Protocol) - Cisco proprietární | ||
| + | |||
| + | === EGP (Exterior Gateway Protocol) === | ||
| + | Protokoly pro routing mezi autonomními systémy: | ||
| + | |||
| + | BGP (Border Gateway Protocol) - de facto standard pro internet | ||
| + | |||
| + | ==== Default Gateway ==== | ||
| + | |||
| + | IP adresa routeru, který odesílá pakety mimo lokální síť | ||
| + | Používá se, když není známa specifická cesta k cíli | ||
| + | Typicky router připojující lokální síť k internetu | ||
| + | |||
| + | ===== ARP (Address Resolution Protocol) ===== | ||
| + | ARP překládá IP adresy na MAC adresy (hardwarové adresy) v lokální síti. | ||
| + | ==== Jak ARP funguje ==== | ||
| + | |||
| + | Zařízení potřebuje komunikovat s IP adresou v lokální síti | ||
| + | Odešle ARP request broadcast: "Kdo má IP adresu X.X.X.X?" | ||
| + | Zařízení s danou IP odpoví ARP reply se svou MAC adresou | ||
| + | Odesílatel uloží mapování do ARP cache | ||
| + | |||
| + | ==== ARP cache ==== | ||
| + | |||
| + | Dočasná tabulka mapování IP → MAC | ||
| + | Snižuje množství ARP requestů | ||
| + | Záznamy mají omezenou životnost (typicky minuty) | ||
| + | |||
| + | ==== RARP a další varianty ==== | ||
| + | |||
| + | RARP (Reverse ARP) - MAC → IP (zastaralé) | ||
| + | Gratuitous ARP - oznámení vlastní IP/MAC | ||
| + | Proxy ARP - router odpovídá za jiné zařízení | ||
| + | ARP spoofing - bezpečnostní útok (man-in-the-middle) | ||
| + | |||
| + | ===== ICMP (Internet Control Message Protocol) ===== | ||
| + | ICMP je používán pro diagnostiku a hlášení chyb v IP sítích. | ||
| + | ==== ICMP zprávy ==== | ||
| + | === Běžné typy zpráv === | ||
| + | |||
| + | Echo Request/ | ||
| + | Destination Unreachable (Type 3) - cíl nedostupný | ||
| + | Time Exceeded (Type 11) - TTL vypršelo (traceroute) | ||
| + | Redirect (Type 5) - lepší cesta k cíli | ||
| + | Source Quench (Type 4) - zpomalení odesílání | ||
| + | |||
| + | ==== Ping ==== | ||
| + | |||
| + | Nástroj pro testování dosažitelnosti hostitele | ||
| + | Odesílá ICMP Echo Request, očekává Echo Reply | ||
| + | Měří RTT (Round-Trip Time) | ||
| + | |||
| + | < | ||
| + | ping 8.8.8.8 | ||
| + | ping www.example.com | ||
| + | </ | ||
| + | ==== Traceroute ==== | ||
| + | |||
| + | Zobrazuje cestu paketů k cíli | ||
| + | Využívá postupně se zvyšující TTL (Time To Live) | ||
| + | Každý router snižuje TTL a vrací ICMP Time Exceeded | ||
| + | |||
| + | < | ||
| + | traceroute www.example.com | ||
| + | tracert www.example.com | ||
| + | </ | ||
| + | ===== TTL (Time To Live) ===== | ||
| + | TTL je pole v IP hlavičce omezující životnost paketu v síti. | ||
| + | ==== Účel ==== | ||
| + | |||
| + | Prevence nekonečných smyček | ||
| + | Každý router snižuje TTL o 1 | ||
| + | Při dosažení 0 je paket zahozen | ||
| + | Router vrací ICMP Time Exceeded | ||
| + | |||
| + | ==== Typické hodnoty ==== | ||
| + | |||
| + | Linux: 64 | ||
| + | Windows: 128 | ||
| + | Cisco/ | ||
| + | |||
| + | ==== Použití ==== | ||
| + | |||
| + | Traceroute/ | ||
| + | Identifikace operačního systému (OS fingerprinting) | ||
| + | Omezení šíření multicastu | ||
| + | |||
| + | ===== Fragmentace IP paketů ===== | ||
| + | Fragmentace je proces rozdělení velkých IP paketů na menší části. | ||
| + | ==== MTU (Maximum Transmission Unit) ==== | ||
| + | |||
| + | Maximální velikost paketu, který může síťové rozhraní přenést | ||
| + | Ethernet: typicky 1500 bajtů | ||
| + | Různé sítě mohou mít různé MTU | ||
| + | |||
| + | ==== Path MTU Discovery ==== | ||
| + | |||
| + | Proces zjišťování minimálního MTU na cestě k cíli | ||
| + | Používá IP flag " | ||
| + | Pokud je paket příliš velký, router vrací ICMP Fragmentation Needed | ||
| + | |||
| + | ==== Fragmentace ==== | ||
| + | |||
| + | Pokud DF není nastaven, router může paket fragmentovat | ||
| + | Každý fragment má vlastní IP hlavičku | ||
| + | Defragmentace probíhá až u cílového hostitele | ||
| + | Ztráta jednoho fragmentu = ztráta celého paketu | ||
| + | |||
| + | ===== Bezpečnost IP adres ===== | ||
| + | ==== IP Spoofing ==== | ||
| + | |||
| + | Falšování zdrojové IP adresy v paketu | ||
| + | Používá se při DDoS útocích | ||
| + | Obrana: ingress/ | ||
| + | |||
| + | ==== DDoS útoky ==== | ||
| + | |||
| + | SYN flood - zahlcení pololetými TCP spojeními | ||
| + | UDP flood - zahlcení UDP pakety | ||
| + | ICMP flood (ping flood) - zahlcení ICMP požadavky | ||
| + | DNS amplification - zneužití DNS serverů | ||
| + | |||
| + | ==== Port Scanning ==== | ||
| + | |||
| + | Zjišťování otevřených portů na cílovém systému | ||
| + | Nástroje: nmap, masscan | ||
| + | Může být přípravou na útok | ||
| + | |||
| + | ==== Firewall ==== | ||
| + | Síťové zabezpečení kontrolující příchozí a odchozí provoz: | ||
| + | |||
| + | Packet filtering - filtrování na základě IP, portů, protokolů | ||
| + | Stateful inspection - sledování stavu spojení | ||
| + | Application layer - kontrola na úrovni aplikací | ||
| + | |||
| + | ==== VPN (Virtual Private Network) ==== | ||
| + | Šifrované tunelové spojení přes veřejnou síť: | ||
| + | |||
| + | Site-to-Site VPN - propojení sítí | ||
| + | Remote Access VPN - připojení jednotlivých uživatelů | ||
| + | Protokoly: IPsec, OpenVPN, WireGuard, L2TP, PPTP | ||
| + | |||
| + | ===== Geolokace IP adres ===== | ||
| + | Geolokace umožňuje určit přibližnou fyzickou polohu IP adresy. | ||
| + | ==== Jak to funguje ==== | ||
| + | |||
| + | Databáze mapující IP rozsahy na lokace | ||
| + | Data od RIR (Regional Internet Registries) | ||
| + | Data od ISP | ||
| + | Crowdsourcované měření | ||
| + | |||
| + | ==== Přesnost ==== | ||
| + | |||
| + | Země: 95-99% přesnost | ||
| + | Město: 50-80% přesnost | ||
| + | Přesná adresa: obvykle nemožné | ||
| + | Horší přesnost u mobilních sítí a VPN | ||
| + | |||
| + | ==== Služby ==== | ||
| + | |||
| + | MaxMind GeoIP | ||
| + | IP2Location | ||
| + | GeoLite2 | ||
| + | IPinfo.io | ||
| + | |||
| + | ===== IPv4 vyčerpání a přechod na IPv6 ===== | ||
| + | ==== IPv4 vyčerpání ==== | ||
| + | |||
| + | IANA přidělila poslední bloky RIR v únoru 2011 | ||
| + | Regionální registry postupně vyčerpaly své zásoby | ||
| + | RIPE NCC (Evropa) vyčerpána od listopadu 2019 | ||
| + | ARIN (Severní Amerika) vyčerpána od září 2015 | ||
| + | |||
| + | ==== Řešení nedostatku IPv4 ==== | ||
| + | |||
| + | NAT - sdílení jedné veřejné adresy | ||
| + | CIDR - efektivnější přidělování adres | ||
| + | Recyklace - zpětné použití nepoužívaných bloků | ||
| + | IPv4 trading - obchodování s IPv4 bloky | ||
| + | Přechod na IPv6 - dlouhodobé řešení | ||
| + | |||
| + | ==== Přechod na IPv6 ==== | ||
| + | === Mechanismy přechodu === | ||
| + | |||
| + | Dual Stack - zařízení má současně IPv4 i IPv6 | ||
| + | Tunneling - zapouzdření IPv6 do IPv4 (6to4, Teredo) | ||
| + | Translation - NAT64/DNS64 překlad mezi IPv4 a IPv6 | ||
| + | |||
| + | === Stav adopce === | ||
| + | |||
| + | Globální adopce: cca 40-45% (2025) | ||
| + | Varies by country: Indie >70%, USA >50%, EU cca 30-40% | ||
| + | Velké služby (Google, Facebook) plně podporují IPv6 | ||
| + | |||
| + | ==== Výhody IPv6 ==== | ||
| + | |||
| + | Obrovský adresní prostor | ||
| + | Zjednodušená hlavička paketu | ||
| + | Zabudovaný IPsec (bezpečnost) | ||
| + | Eliminace nutnosti NAT | ||
| + | Lepší podpora mobility | ||
| + | Autoconfiguration (SLAAC) | ||
| + | |||
| + | ===== RIR (Regional Internet Registries) ===== | ||
| + | RIR jsou organizace odpovědné za přidělování IP adres v určitých regionech. | ||
| + | ==== Pět RIR ==== | ||
| + | |||
| + | ARIN - Severní Amerika | ||
| + | RIPE NCC - Evropa, Střední východ, část Asie | ||
| + | APNIC - Asie a Tichomoří | ||
| + | LACNIC - Latinská Amerika a Karibik | ||
| + | AFRINIC - Afrika | ||
| + | |||
| + | ==== Hierarchie přidělování ==== | ||
| + | |||
| + | IANA (Internet Assigned Numbers Authority) - globální koordinace | ||
| + | RIR - regionální přidělování | ||
| + | LIR (Local Internet Registry) - ISP, velké organizace | ||
| + | End users - koneční uživatelé | ||
| + | |||
| + | ===== WHOIS ===== | ||
| + | WHOIS je protokol pro dotazování na informace o IP adresách a doménách. | ||
| + | ==== Informace v WHOIS ==== | ||
| + | |||
| + | Vlastník IP bloku nebo domény | ||
| + | Kontaktní informace | ||
| + | Datum registrace a expirace | ||
| + | Name servery | ||
| + | Status domény | ||
| + | |||
| + | ==== Použití ==== | ||
| + | < | ||
| + | whois 8.8.8.8 | ||
| + | whois example.com | ||
| + | </ | ||
| + | ==== RDAP (Registration Data Access Protocol) ==== | ||
| + | |||
| + | Modernější alternativa k WHOIS | ||
| + | Strukturované JSON odpovědi | ||
| + | Lepší internacionalizace | ||
| + | Autentizace a autorizace | ||
| + | |||
| + | ===== Multicast a Anycast ===== | ||
| + | ==== Unicast ==== | ||
| + | |||
| + | Jeden odesílatel → jeden příjemce | ||
| + | Standardní model komunikace | ||
| + | Každý paket má jednu cílovou adresu | ||
| + | |||
| + | ==== Broadcast ==== | ||
| + | |||
| + | Jeden odesílatel → všichni v síti | ||
| + | IPv4: broadcastová adresa sítě | ||
| + | IPv6: broadcast neexistuje (nahrazen multicastem) | ||
| + | |||
| + | ==== Multicast ==== | ||
| + | |||
| + | Jeden odesílatel → skupina příjemců | ||
| + | Efektivní pro streaming, videokonference | ||
| + | IPv4: 224.0.0.0/4 (třída D) | ||
| + | IPv6: ff00::/8 | ||
| + | Vyžaduje podporu v routerech (IGMP, PIM) | ||
| + | |||
| + | ==== Anycast ==== | ||
| + | |||
| + | Více zařízení sdílí stejnou IP adresu | ||
| + | Paket je doručen " | ||
| + | Používá se pro DNS root servery, CDN | ||
| + | Zlepšuje redundanci a latenci | ||
| + | |||
| + | ===== Quality of Service (QoS) ===== | ||
| + | QoS označuje mechanismy pro prioritizaci síťového provozu. | ||
| + | ==== Důvody pro QoS ==== | ||
| + | |||
| + | Omezená šířka pásma | ||
| + | Různé nároky aplikací (VoIP vs. email) | ||
| + | Prevence zahlcení sítě | ||
| + | |||
| + | ==== Metody QoS ==== | ||
| + | |||
| + | Classification - identifikace typu provozu | ||
| + | Marking - označení paketů (DSCP, CoS) | ||
| + | Queuing - fronty s různými prioritami | ||
| + | Policing - omezení přenosové rychlosti | ||
| + | Shaping - vyhlazení datového toku | ||
| + | |||
| + | ==== DSCP (Differentiated Services Code Point) ==== | ||
| + | |||
| + | 6-bitové pole v IP hlavičce | ||
| + | Umožňuje až 64 různých tříd provozu | ||
| + | Běžné hodnoty: EF (Expedited Forwarding), | ||
| + | |||
| + | ===== IP v kontextu OSI modelu ===== | ||
| + | OSI model je koncepční rámec pro pochopení síťové komunikace. | ||
| + | ==== Vrstvy OSI modelu ==== | ||
| + | |||
| + | Fyzická vrstva - přenos bitů (kabely, rádiové vlny) | ||
| + | Linková vrstva - lokální síťové adresování (MAC, Ethernet) | ||
| + | Síťová vrstva - ← IP je zde (routování, | ||
| + | Transportní vrstva - TCP, UDP (segmentace, | ||
| + | Relační vrstva - správa relací | ||
| + | Prezentační vrstva - formátování dat, šifrování | ||
| + | Aplikační vrstva - HTTP, FTP, SMTP | ||
| + | |||
| + | ==== TCP/IP model ==== | ||
| + | Jednodušší, | ||
| + | |||
| + | Link Layer - fyzická a linková vrstva | ||
| + | Internet Layer - ← IP je zde (IP, ICMP, ARP) | ||
| + | Transport Layer - TCP, UDP | ||
| + | Application Layer - HTTP, DNS, SSH, atd. | ||
ip_adresa.1767585041.txt.gz · Poslední úprava: autor: admin
