====== Turingův test ======

**Turingův test** je experiment, který v roce 1950 navrhl [[alan_turing|Alan Turing]] ve svém přelomovém článku //"Computing Machinery and Intelligence"//. Cílem testu není odpovědět na otázku "zda stroje myslí", ale zda se dokážou projevovat tak, že je nerozeznáme od inteligentního člověka.

Turing tento test původně nazval **Imitační hra** (The Imitation Game).

===== Princip testu =====

Standardní uspořádání testu zahrnuje tři účastníky:
  * **Tazatel (Člověk):** Pokládá otázky v přirozeném jazyce.
  * **Subjekt A (Počítač):** Snaží se přesvědčit tazatele, že je člověk.
  * **Subjekt B (Člověk):** Slouží jako kontrolní vzorek a pomáhá tazateli v identifikaci.

==== Průběh hry ====
Všichni účastníci jsou od sebe odděleni (např. v různých místnostech). Komunikace probíhá výhradně prostřednictvím textu (terminál, chat), aby nebyl výsledek ovlivněn schopností stroje simulovat lidský hlas nebo vzhled.

**Cíl:** Pokud tazatel po určité době (Turing navrhoval 5 minut) nedokáže s jistotou určit, který z respondentů je stroj a který člověk, stroj testem **prošel**.

===== Proč je test důležitý? =====

Turingův test zásadně změnil pohled na [[umela_inteligence|umělou inteligenci]] z několika důvodů:
  * **Vyhnutí se definici vědomí:** Turing se elegantně vyhnul filozofickým debatám o tom, co je to "mysl" nebo "duše". Zaměřil se čistě na **chování**.
  * **Univerzálnost:** Test lze aplikovat na jakékoliv téma – od poezie přes matematiku až po emoce.
  * **Jazyk jako vrchol inteligence:** Předpokládá, že schopnost vést smysluplnou a kontextovou konverzaci je nejlepším důkazem inteligence.

===== Kritika a limity =====

Navzdory svému významu čelí Turingův test silné kritice:

==== Čínský pokoj (John Searle) ====
Filozof John Searle argumentoval, že i kdyby stroj testem prošel, neznamená to, že něčemu "rozumí". Přirovnal to k člověku v místnosti, který dostává čínské znaky a pomocí manuálu (algoritmu) k nim přiřazuje jiné znaky. Člověk sice produkuje správné odpovědi, ale **čínsky nerozumí ani slovo**.

==== Blokův argument ====
Nedostatkem je, že test se zaměřuje pouze na výstup. Stroj by mohl mít v paměti obrovskou databázi všech možných konverzací (teoreticky), čímž by simuloval inteligenci pouhým vyhledáváním, nikoliv myšlením.

===== Historické pokusy a moderní doba =====

V historii IT existuje několik milníků spojených s tímto testem:

^ Program ^ Rok ^ Popis ^
| **ELIZA** | 1966 | První chatbot simulující psychoterapeuta. Často lidi oklamal jednoduchým opakováním jejich vět. |
| **PARRY** | 1972 | Simuloval pacienta s paranoidní schizofrenií. |
| **Eugene Goostman** | 2014 | Program simulující 13letého ukrajinského chlapce. Údajně "prošel" testem v Royal Society, což vyvolalo kontroverze. |
| **[[chatgpt|ChatGPT]] / LLMs** | 2022+ | Moderní jazykové modely dosahují v Turingově testu výsledků, které jsou pro běžného člověka prakticky nerozeznatelné od lidských odpovědí. |

===== Varianty Turingova testu =====

  * **Obrácený Turingův test (CAPTCHA):** "Completely Automated Public Turing test to tell Computers and Humans Apart". Zde stroj testuje člověka, aby prokázal, že není robot.
  * **Vizuální Turingův test:** Stroj musí popsat, co se děje na složitém obrázku, což vyžaduje hlubší porozumění kontextu světa.
  * **Lovelace Test:** Zaměřuje se na kreativitu – stroj projde, pokud vytvoří něco originálního, co jeho programátor nedokáže vysvětlit.

----
**Související témata:**
  * [[informatika|Informatika]]
  * [[umela_inteligence|Umělá inteligence]]
  * [[zpracovani_jazyka|NLP - Natural Language Processing]]