Byte (značka B) je jednotka množství dat, která se skládá z osmi bitů. Zatímco bit je nejmenší možná jednotka (nabývající hodnot 0 nebo 1), byte je nejmenší adresovatelná jednotka paměti, se kterou dokáže většina procesorů přímo pracovat.
Pojem zavedl v roce 1956 Werner Buchholz během práce na počítači IBM Stretch. Slovo vzniklo úpravou anglického „bite“ (sousto), přičemž záměna „i“ za „y“ měla zabránit záměně se slovem „bit“.
Jeden byte tvoří 8 bitů. Protože každý bit má dva stavy (0 a 1), počet možných kombinací v jednom bajtu je: $$2^8 = 256$$
To znamená, že jeden byte může reprezentovat celé číslo v rozsahu 0 až 255 (v bezznaménkovém kódování). Tato kapacita historicky stačila pro uložení jednoho znaku v kódování ASCII.
V praxi dochází k častým záměnám, které vedou k nedorozuměním v rychlosti internetu:
Přepočet: Chcete-li zjistit, jak rychle stáhnete soubor, musíte rychlost v bitech vydělit osmi (100 Mb/s = 12,5 MB/s).
V informatice existuje dvojí způsob výpočtu násobků, což vede k rozdílům mezi udávanou a skutečnou kapacitou disků:
| Jednotka | Desítková (SI) | Dvojková (IEC) | Rozdíl | ||
|---|---|---|---|---|---|
| Kilobyte | 1 KB = 1 000 B | 1 KiB (Kibibyte) = 1 024 B | + 2,4 % | ||
| Megabyte | 1 MB = 1 000 000 B | 1 MiB (Mebibyte) = 1 048 576 B | + 4,8 % | ||
| Gigabyte | 1 GB = 10 | 9 B | 1 GiB (Gibibyte) = 10 | 30 B | + 7,3 % |
Související pojmy: Bit, ASCII, Unicode, Binární soustava, Šestnáctková soustava, RAM, Datový typ.