Obsah

Datový typ

Datový typ definuje interpretaci binárních dat (nul a jedniček) uložených v paměti. Bez datového typu by počítač nevěděl, zda 8 bitů v paměti představuje číslo, písmeno nebo část obrázku.

1. Základní (primitivní) datové typy

Tyto typy jsou vestavěné přímo v základu většiny programovacích jazyků:

Celočíselné (Integer)

Slouží k ukládání celých čísel bez desetinné čárky.

Desetinná čísla (Floating-point)

Používají se pro reálná čísla s plovoucí desetinnou čárkou.

Znaky a řetězce (Character & String)

Logické hodnoty (Boolean)

Může nabývat pouze dvou stavů: Pravda (True) nebo Nepravda (False). Je to základ pro veškeré rozhodování v algoritmech.

2. Typová kontrola (Typování)

Programovací jazyky se liší v tom, jak přísně vyžadují definici datových typů:

3. Složené datové typy

Umožňují seskupovat základní typy do složitějších struktur:

4. Proč je volba typu důležitá?

Zajímavost: Existuje také speciální typ void (prázdný). Používá se u funkcí, které provádějí nějakou činnost, ale nevracejí žádnou výslednou hodnotu (např. funkce, která jen vytiskne text na obrazovku).

Zpět na Proměnné