Ethernet je standard pro síťovou komunikaci na 1. (fyzické) a 2. (linkové) vrstvě OSI modelu. Původně vznikl v 70. letech v laboratořích Xerox PARC a dnes dominuje jak v domácnostech, tak v obrovských datových centrech.
Ethernet se v průběhu let vyvíjel od tlustých koaxiálních kabelů až po moderní optiku.
| Standard | Rychlost | Typické označení |
|---|---|---|
| Fast Ethernet | 100 Mbps | 100BASE-TX |
| Gigabit Ethernet | 1 Gbps | 1000BASE-T |
| 10 Gigabit Ethernet | 10 Gbps | 10GBASE-T / SFP+ |
| Terabit Ethernet | 400+ Gbps | Používá se v páteřních sítích. |
Každé síťové zařízení má od výroby unikátní identifikátor – MAC adresu (např. 00:1A:2B:3C:4D:5E).
Data se v Ethernetu nepřenášejí jako souvislý proud, ale jsou dělena do rámců (frames). Každý rámec obsahuje:
1. **Preambuli:** Synchronizační signál. 2. **Cílovou a zdrojovou MAC adresu.** 3. **Data (Payload):** Vlastní obsah (např. část IP paketu). 4. **FCS (Frame Check Sequence):** Kontrolní součet pro ověření, zda se data cestou nepoškodila.
V raných dobách Ethernetu všechna zařízení sdílela jedno médium a docházelo ke kolizím (dva počítače vysílaly naráz).
Revoluční funkcí moderního Ethernetu je schopnost přenášet po stejném datovém kabelu i elektrickou energii. To umožňuje napájet zařízení jako:
Bez nutnosti mít v blízkosti zásuvku na 230 V.
Zajímavost: První Ethernet běžel na rychlosti 2,94 Mbps. Dnešní nejrychlejší standardy jsou tedy více než 130 000krát rychlejší, přičemž základní princip „rámců“ zůstal téměř stejný.