Obsah

¨

Machine Learning a Neuronové sítě

Machine Learning (ML), česky strojové učení, je podoblast umělé inteligence (AI), která se zabývá algoritmy a statistickými modely, jež počítačovým systémům umožňují řešit úkoly bez explicitního naprogramování pro každý konkrétní případ. Místo toho se systémy „učí“ z dat, identifikují v nich vzory a na jejich základě činí rozhodnutí nebo predikce.

Moderní ML je úzce spjato s Neuronovými sítěmi (Neural Networks), které tvoří základ tzv. hlubokého učení (Deep Learning).

[Image of AI vs Machine Learning vs Deep Learning diagram]

1. Historie: Od teorie k praxi

Vývoj ML nebyl přímočarý. Prošel několika obdobími nadšení („AI Summer“) a stagnace („AI Winter“).

Období Klíčové milníky Charakteristika
1940s–1950s Zrození myšlenky Alan Turing (Turingův test), Frank Rosenblatt (Perceptron - první neuronová síť). Vznikají první teoretické modely neuronů.
1960s–1970s První zima Zjistilo se, že jednoduché perceptrony neumí řešit nelineární problémy (např. funkci XOR). Výzkum byl utlumen.
1980s Renesance Popularizace algoritmu Backpropagation (Geoffrey Hinton a další). Umožnilo to trénovat vícevrstvé sítě. Vznikají expertní systémy.
1990s Statistický přístup Dominují metody jako Support Vector Machines (SVM) a Random Forests. Neuronové sítě jsou považovány za příliš náročné na výpočetní výkon.
2010s Deep Learning Boom Nástup GPU (Nvidia) a Big Data. Průlom v rozpoznávání obrazu (AlexNet, 2012). Zrod moderní AI.
2020s Generativní AI Éra Transformerů (BERT, GPT). Modely generují text, kód, obraz a video na lidské úrovni.

2. Jak fungují Neuronové sítě

Umělé neuronové sítě (ANN) jsou volně inspirovány biologickými neurony v lidském mozku.

2.1 Struktura sítě

Síť se skládá z vrstev (Layers):

  1. Vstupní vrstva (Input Layer): Přijímá surová data (pixely obrázku, slova textu).
  2. Skryté vrstvy (Hidden Layers): Zde probíhá „magie“. Čím více vrstev, tím je síť „hlubší“ (Deep Learning). Zde se extrahují rysy.
  3. Výstupní vrstva (Output Layer): Poskytuje finální výsledek (např. pravděpodobnost, že na obrázku je kočka).

2.2 Klíčové mechanismy

3. Typy učení (Paradigmata)

Ne všechny modely se učí stejně. Rozlišujeme tři hlavní přístupy:

  1. Supervised Learning (Učení s učitelem):
    1. Model dostane data i správné odpovědi (labely).
    2. Příklad: Detekce spamu (e-maily označené jako spam/ne-spam).
  2. Unsupervised Learning (Učení bez učitele):
    1. Model dostane jen data, hledá v nich strukturu sám.
    2. Příklad: Segmentace zákazníků (shlukování podobných nákupních chování).
  3. Reinforcement Learning (Posilované učení):
    1. Agent se učí metodou pokus-omyl v prostředí, kde dostává odměny nebo tresty.
    2. Příklad: Trénování robotů k chůzi nebo AI hrající šachy (AlphaZero).

4. Přístup korporací k Machine Learningu

Velké technologické firmy (Big Tech) dnes nejsou jen uživateli ML, ale hlavními tvůrci nástrojů a výzkumu.

Google (Alphabet)

Google se definuje jako „AI First“ společnost.

Meta (Facebook)

Meta sází na otevřenost a sociální interakce.

Microsoft

Microsoft zvolil strategii partnerství a integrace.

NVIDIA

Ačkoliv jde primárně o hardwarovou firmu, je dnes nejdůležitějším hráčem v AI.

Amazon (AWS)

Zaměřuje se na praktické využití a B2B služby.

5. Budoucnost a trendy


Související články:

Tagy: ai ml neural_networks deep_learning historie big_tech