Učení bez učitele je typ strojového učení, kde algoritmus pracuje s daty, která nejsou označená (nemají žádné labely/štítky). Model nedostává žádné „správné odpovědi“, ale snaží se sám najít vzorce, podobnosti nebo anomálie v surových datech.
Je to podobné, jako kdybyste dali dítěti hromadu různobarevných kostek různých tvarů. Dítě neví, jak se barvy jmenují, ale samo je začne třídit na hromádky podle barvy nebo podle toho, které jsou kulaté a které hranaté.
Tento přístup se využívá především pro tři typy úkolů:
Algoritmus rozdělí data do skupin (clusterů) tak, aby si data uvnitř jedné skupiny byla co nejvíce podobná a data z různých skupin co nejvíce odlišná.
Snížení počtu proměnných (sloupců) v datech při zachování co největšího množství informací. Pomáhá to vizualizovat složitá data nebo zrychlit trénování jiných modelů.
Hledání pravidel, která popisují velké části vašich dat.
Specifické využití, kde model identifikuje datové body, které se výrazně liší od zbytku („outliers“).
| Výhody | Nevýhody |
|---|---|
| Nepotřebujete drahá, ručně označená data. | Výsledky mohou být těžko interpretovatelné (proč model vytvořil právě tyto skupiny?). |
| Odhaluje skryté vzorce, které lidé nemusí vidět. | Je obtížné objektivně změřit „přesnost“ modelu (neexistuje správná odpověď). |
| Ideální pro průzkumnou analýzu dat (EDA). | Výstupy často vyžadují experta, který jim dá význam. |
Tagy: ai ml unsupervised_learning clustering pca anomálie