DNS (Domain Name System) je hierarchický, decentralizovaný systém, který slouží k překladu lidsky srozumitelných doménových jmen (např. www.priklad.cz) na číselné IP adresy (např. 192.168.1.50), kterým rozumí počítače a síťové prvky.
Lze si ho představit jako celosvětový „telefonní seznam“, ve kterém se jméno osoby (doména) pojí s jejím telefonním číslem (IP adresa).
DNS není jedna velká databáze, ale stromová struktura rozdělená na několik úrovní:
.cz, .com, .org, .edu.google, wikipedia).it v it.wikipedia.org).Když zadáte adresu do prohlížeče, proběhne proces zvaný DNS Resolution:
1. **DNS Resolver (Rekurzivní server):** Váš počítač se zeptá resolveru (obvykle u vašeho ISP nebo např. Google 8.8.8.8). 2. **Kořenový server:** Pokud resolver nezná odpověď, zeptá se kořenového serveru, který ho nasměruje na správce TLD (např. pro ''.cz''). 3. **TLD Nameserver:** Nasměruje resolver na autoritativní server dané domény. 4. **Autoritativní nameserver:** Tento server drží konkrétní záznamy a pošle zpět finální IP adresu. 5. **Cache:** Aby se proces neopakoval, resolver si odpověď na určitou dobu (TTL) uloží.
V DNS zóně (souboru záznamů pro doménu) se nejčastěji setkáme s těmito typy:
| Typ | Název | Význam |
|---|---|---|
| A | Address record | Překlad domény na IPv4 adresu. |
| AAAA | IPv6 address record | Překlad domény na IPv6 adresu. |
| CNAME | Canonical name | Alias - jedna doména odkazuje na jinou (např. blog.cz → web.cz). |
| MX | Mail Exchange | Určuje poštovní server pro doručování e-mailů. |
| TXT | Text record | Libovolný text (často pro ověření vlastnictví domény nebo antispam). |
Původní protokol DNS nebyl navržen s ohledem na bezpečnost, což vede k rizikům:
Pro práci s DNS se v IT používají standardní příkazy:
Související články:
Tagy: network dns internet domain infrastructure protocols