Malware je nadřazený termín pro celou rodinu digitálních hrozeb. Liší se způsobem šíření, cílem útoku i mírou nebezpečnosti – od otravných reklam až po sofistikované nástroje kybernetické špionáže.
Klasický typ malwaru, který se připojuje k legitimním souborům (např. .exe programům). K šíření vyžaduje aktivitu uživatele (spuštění infikovaného souboru). Podobně jako biologický virus se snaží replikovat a infikovat další soubory v systému.
Na rozdíl od viru se červ šíří samostatně přes počítačové sítě. Využívá zranitelnosti v operačním systému a nevyžaduje pomoc uživatele. Dokáže velmi rychle zahltit síť nebo infikovat tisíce počítačů po celém světě.
Maskuje se jako užitečný nebo legitimní software (např. hra nebo nástroj zdarma). Jakmile jej uživatel nainstaluje, „Trojan“ aktivuje svou skrytou funkci – například otevře útočníkovi „zadní vrátka“ (Backdoor).
Jeden z nejnebezpečnějších typů současnosti. Zašifruje data na disku a za jejich odemčení vyžaduje výkupné (obvykle v kryptoměnách). Bez zálohy nebo zaplacení jsou data často nenávratně ztracena.
Malware využívá různé vektory útoku, aby se dostal do systému:
Obrana by měla být vrstvená (tzv. „Defense in Depth“):
1. **Antivirus / EDR:** Software, který skenuje soubory a procesy v reálném čase. 2. **Firewall:** Blokuje podezřelou komunikaci se servery útočníka. 3. **Aktualizace:** Pravidelné záplatování systému a aplikací. 4. **Zálohování:** Jediná 100% účinná ochrana proti ztrátě dat při napadení ransomwarem.
Zajímavost: První experimentální virus, nazvaný Creeper, vznikl už v roce 1971. Nebyl škodlivý – pouze na obrazovkách tehdejší sítě ARPANET zobrazoval zprávu: „I'm the creeper, catch me if you can!“ (Jsem strašidlo, chyť mě, když to dokážeš!).