Obsah

Multitasking

Multitasking je základní vlastností moderních operačních systémů. Umožňuje uživateli například psát dokument, zatímco na pozadí hraje hudba, stahuje se soubor z internetu a probíhá kontrola antivirem. Existují dva základní principy, jak multitasking funguje: hardwarový (skutečný) a softwarový (střídání času).


Typy multitaskingu

1. Kooperativní multitasking (historický)

V tomto režimu proces sám rozhoduje, kdy „předá slovo“ operačnímu systému nebo jinému programu.

2. Preemptivní multitasking (moderní)

Operační systém má plnou kontrolu a každému programu přiděluje krátký časový úsek (time slice) na procesoru. Po uplynutí času systém běh programu pozastaví a přepne na jiný.


Hardwarový vs. Softwarový multitasking

Dnes se tyto dvě metody kombinují:


Klíčové pojmy

Pojem Popis
Proces (Process) Samostatná běžící aplikace (např. prohlížeč), která má vlastní vyhrazenou paměť.
Vlákno (Thread) Menší jednotka uvnitř procesu. Jeden proces (např. hra) může mít desítky vláken (fyzika, zvuk, síť).
Plánovač (Scheduler) Část jádra operačního systému, která rozhoduje, které vlákno dostane přístup k procesoru jako další.
Režijní náklady (Overhead) Čas, který procesor spotřebuje na samotné přepínání mezi úlohami místo jejich vykonávání.

Výzvy multitaskingu


Související pojmy: Operační systém, CPU, Jádro procesoru (Core), Hyper-Threading, Proces, Vlákno (Thread).