Subnetting je proces „vypůjčení“ několika bitů z části IP adresy určené pro hostitele (Host ID) a jejich využití pro identifikaci podsítě (Subnet ID). Tím se logicky rozdělí jeden velký adresní prostor na menší segmenty.
Tento proces je úzce spjat s maskou sítě, která routerům říká, kde končí adresa sítě a kde začíná adresa zařízení.
Vše stojí na binární aritmetice. IPv4 adresa má 32 bitů. Maska sítě určuje hranici:
Máme síť 192.168.1.0/24 (256 adres). Chceme ji rozdělit na 2 podsítě:
1. Musíme si "půjčit" 1 bit z hostitelské části ($2^1 = 2$ podsítě). 2. Nový prefix bude **/25** (původních 24 + 1 zapůjčený bit). 3. Maska se změní z 255.255.255.0 na **255.255.255.128**.
Vzniklé sítě:
V každé podsíti (bez ohledu na její velikost) jsou vždy dvě adresy nepoužitelné pro koncová zařízení:
1. **Adresa sítě (Network Address):** První adresa v rozsahu (identifikuje síť jako celek). 2. **Broadcast adresa:** Poslední adresa v rozsahu (slouží pro vysílání všem zařízením v podsíti).
Vzorec pro počet hostů: $2^n - 2$, kde $n$ je počet zbývajících hostitelských bitů.
Moderní subnetting využívá VLSM, což je technika, která umožňuje vytvářet podsítě různých velikostí v rámci jednoho bloku adres. * *Příklad:* V jedné firmě můžete mít podsíť pro 100 lidí (/25), další pro 50 lidí (/26) a malou „propojovací“ síť pro dva routery (/30). Tím se minimalizuje plýtvání na maximum.
| Pojem | Směr | Účel |
|---|---|---|
| Subnetting | Dělení velké sítě na malé. | Lokální správa a bezpečnost. |
| Supernetting | Spojování malých sítí do velké. | Zmenšení směrovacích tabulek na páteřní síti (CIDR). |
Související pojmy: IP adresa, Maska sítě, CIDR, Classful Addressing, Router, IPv4, VLSM.