systemd je moderní systém inicializace (init) a správy služeb v Linuxu. Nahradil starší systémy jako SysV init a Upstart. Stal se standardem pro většinu hlavních distribucí (Debian, Ubuntu, Fedora, RHEL, openSUSE, Arch Linux).
Pracuje jako první proces v uživatelském prostoru (PID 1) a slouží jako základ pro bootování a správu celého operačního systému.
### 1. Klíčové vlastnosti
### 2. Jednotky (Units) Systemd spravuje různé typy objektů, které nazývá jednotky. Typ jednotky poznáte podle přípony:
| Typ | Popis |
|---|---|
| .service | Klasická služba/démon (např. Apache, SSH). |
| .target | Skupina jednotek (ekvivalent runlevelů, např. multi-user.target). |
| .mount | Definice bodu připojení souborového systému. |
| .socket | Síťový nebo IPC socket pro aktivaci služby při příchodu dat. |
| .timer | Plánování úloh (moderní náhrada za cron). |
### 3. Základní příkazy (systemctl)
Hlavním nástrojem pro interakci je příkaz systemctl.
Správa služeb:
systemctl start|stop <sluzba>systemctl restart|reload <sluzba>systemctl enable <sluzba>systemctl disable <sluzba>systemctl status <sluzba>Správa systému:
systemctl rebootsystemctl poweroffsystemctl isolate graphical.target
### 4. Práce s logy (journalctl)
Systemd obsahuje vlastní binární systém logování, který spravuje démon journald.
Užitečné příkazy pro logy:
journalctljournalctl -u sshdjournalctl -fjournalctl -bjournalctl -p err### 5. Analýza bootování Jednou z nejsilnějších stránek systemd je diagnostika rychlosti startu.
Celkový čas bootu:
systemd-analyze
Které služby trvaly nejdéle:
systemd-analyze blame
Poznámka: Konfigurační soubory vytvořené správcem systému by měly být umístěny v/etc/systemd/system/. Soubory v/usr/lib/systemd/system/jsou určeny pro výchozí nastavení od distribuce a mohou být při aktualizaci přepsány.