Obsah

Chlazení hardwaru

Chlazení je nezbytnou součástí každého počítačového systému. Elektronické součástky (zejména CPU a GPU) přeměňují velkou část elektrické energie na teplo. Pokud by toto teplo nebylo efektivně odváděno, došlo by k přehřátí, snížení výkonu (tzv. thermal throttling) nebo k trvalému poškození hardwaru.


1. Pasivní chlazení (Passive Cooling)

Pasivní chlazení nevyužívá žádné pohyblivé součásti (ventilátory). Spoléhá na přirozené proudění vzduchu a tepelnou vodivost materiálů.


2. Aktivní chlazení (Active Cooling)

Aktivní chlazení kombinuje pasivní chladič s mechanickým prvkem, který urychluje výměnu tepla.

Vzduchové chlazení

Nejrozšířenější metoda. Ventilátor (fan) je připevněn přímo na pasivní chladič a aktivně přes něj protlačuje vzduch.

Vodní chlazení (Liquid Cooling)

Místo vzduchu přenáší teplo kapalina (obvykle destilovaná voda s příměsemi).


3. Přestup tepla: Termální pasta

Mezi povrchem čipu (např. procesoru) a chladičem jsou vždy mikroskopické nerovnosti a vzduchové mezery. Protože vzduch vede teplo velmi špatně, používá se teplovodivá pasta (thermal paste).


4. Airflow: Průtok vzduchu ve skříni

Samotné chlazení komponent nestačí, pokud se horký vzduch hromadí uvnitř počítačové skříně. Správný Airflow se řídí pravidlem tlaku:

Typ tlaku Popis
Pozitivní Více vzduchu se do skříně vhání, než vyfukuje. Omezuje usazování prachu (vzduch uniká škvírami ven).
Negativní Více vzduchu se vyfukuje ven. Často vede k lepším teplotám, ale nasává prach všemi otvory.
Vyrovnaný Ideální stav, kdy ventilátory vpředu vhání studený vzduch a ventilátory vzadu/nahoře vyfukují horký.

5. Extrémní metody chlazení

Pro účely taktování (overclocking) se používají metody, které nejsou vhodné pro běžný provoz:


Rozcestník chlazení