Turingův test je experiment, který v roce 1950 navrhl Alan Turing ve svém přelomovém článku „Computing Machinery and Intelligence“. Cílem testu není odpovědět na otázku „zda stroje myslí“, ale zda se dokážou projevovat tak, že je nerozeznáme od inteligentního člověka.
Turing tento test původně nazval Imitační hra (The Imitation Game).
Standardní uspořádání testu zahrnuje tři účastníky:
Všichni účastníci jsou od sebe odděleni (např. v různých místnostech). Komunikace probíhá výhradně prostřednictvím textu (terminál, chat), aby nebyl výsledek ovlivněn schopností stroje simulovat lidský hlas nebo vzhled.
Cíl: Pokud tazatel po určité době (Turing navrhoval 5 minut) nedokáže s jistotou určit, který z respondentů je stroj a který člověk, stroj testem prošel.
Turingův test zásadně změnil pohled na umělou inteligenci z několika důvodů:
Navzdory svému významu čelí Turingův test silné kritice:
Filozof John Searle argumentoval, že i kdyby stroj testem prošel, neznamená to, že něčemu „rozumí“. Přirovnal to k člověku v místnosti, který dostává čínské znaky a pomocí manuálu (algoritmu) k nim přiřazuje jiné znaky. Člověk sice produkuje správné odpovědi, ale čínsky nerozumí ani slovo.
Nedostatkem je, že test se zaměřuje pouze na výstup. Stroj by mohl mít v paměti obrovskou databázi všech možných konverzací (teoreticky), čímž by simuloval inteligenci pouhým vyhledáváním, nikoliv myšlením.
V historii IT existuje několik milníků spojených s tímto testem:
| Program | Rok | Popis |
|---|---|---|
| ELIZA | 1966 | První chatbot simulující psychoterapeuta. Často lidi oklamal jednoduchým opakováním jejich vět. |
| PARRY | 1972 | Simuloval pacienta s paranoidní schizofrenií. |
| Eugene Goostman | 2014 | Program simulující 13letého ukrajinského chlapce. Údajně „prošel“ testem v Royal Society, což vyvolalo kontroverze. |
| ChatGPT / LLMs | 2022+ | Moderní jazykové modely dosahují v Turingově testu výsledků, které jsou pro běžného člověka prakticky nerozeznatelné od lidských odpovědí. |
Související témata: