Obsah
Internet věcí (IoT) a vestavěné systémy
Internet věcí (Internet of Things – IoT) představuje síť fyzických objektů vybavených senzory, softwarem a dalšími technologiemi za účelem propojování a výměny dat s jinými zařízeními a systémy přes internet. Základním stavebním kamenem IoT jsou vestavěné systémy (embedded systems).
1. Co jsou vestavěné (embedded) systémy?
Vestavěný systém je počítačový systém s vyhrazenou funkcí v rámci většího mechanického nebo elektrického systému. Na rozdíl od PC není navržen pro univerzální použití, ale pro jednu konkrétní úlohu.
Charakteristiky embedded systémů:
- Real-time provoz: Často musí reagovat na události v přesně definovaném čase (např. řízení ABS v autě).
- Omezené zdroje: Nízký výpočetní výkon, malá paměť (v řádech KB nebo MB) a důraz na minimální spotřebu energie.
- Vysoká spolehlivost: Tyto systémy běží roky bez restartu (např. v průmyslových robotech).
Architektura embedded systémů:
- Mikrokontrolér (MCU): Integrovaný obvod obsahující procesor, paměť (RAM, Flash) i V/V rozhraní na jediném čipu (např. architektury ARM Cortex-M, AVR, ESP32).
- Firmware: Software „vypálený“ přímo v paměti zařízení, který ovládá hardware na nejnižší úrovni.
- Periferie: Senzory (vstup) a aktuátory (výstup, např. relé, motory).
—
2. Architektura IoT: Od senzoru ke cloudu
Typický IoT systém se skládá ze čtyř základních vrstev:
A. Vrstva zařízení (Edge devices)
Zahrnuje samotné „věci“ vybavené senzory. Provádějí sběr dat a základní předzpracování (tzv. Edge Computing).
- *Příklad:* Chytrý termostat měřící teplotu a vlhkost.
B. Komunikační vrstva (Connectivity)
Způsob, jakým zařízení posílají data dál. Výběr závisí na dosahu a spotřebě:
- Krátký dosah: Bluetooth (BLE), Zigbee, Z-Wave (vhodné pro chytrou domácnost).
- Dlouhý dosah / Nízká spotřeba (LPWAN): LoRaWAN, Sigfox, NB-IoT (pro chytrá města a zemědělství).
- Standardní: Wi-Fi (vysoká spotřeba), Ethernet.
C. Vrstva zpracování dat (Cloud/Gateway)
Data z tisíců zařízení se sbíhají do cloudu (Azure IoT, AWS IoT, Google Cloud), kde dochází k jejich analýze, ukládání a vyhodnocování pomocí AI.
D. Aplikační vrstva
Koncové rozhraní pro uživatele – mobilní aplikace, webové dashboardy nebo automatizované systémy řízení.
—
3. Klíčové protokoly v IoT
Standardní HTTP je pro IoT často příliš „těžkopádné“. Proto se používají lehké protokoly:
- MQTT (Message Queuing Telemetry Transport): Funguje na principu Publish/Subscribe. Extrémně nenáročný na přenosové pásmo.
- CoAP (Constrained Application Protocol): Podobný HTTP, ale optimalizovaný pro binární přenos přes UDP.
- LwM2M (Lightweight M2M): Standard pro vzdálenou správu IoT zařízení (aktualizace firmwaru, diagnostika).
—
4. Oblasti využití IoT
- Chytrá domácnost (Smart Home): Osvětlení, zabezpečení, vytápění ovládané hlasem nebo automaticky.
- Průmysl 4.0 (IIoT): Prediktivní údržba strojů (senzor vibrací pozná blížící se poruchu dříve, než nastane).
- Smart City: Inteligentní parkování, řízení veřejného osvětlení podle pohybu osob, chytré odpadové hospodářství.
- Zemědělství (AgriTech): Sledování vlhkosti půdy a automatické zavlažování šetřící vodu.
- E-Health: Nositelná elektronika (wearables) monitorující srdeční tep a spánek pacienta.
—
5. Rizika a výzvy
IoT přináší revoluci, ale i značná rizika:
- Bezpečnost: Mnoho levných IoT zařízení nemá žádné zabezpečení. Útočníci je mohou zneužít k tvorbě botnetů (např. útok Mirai) pro DDoS útoky.
- Soukromí: Neustálý sběr dat o pohybu a zvycích uživatelů v jejich domovech.
- Interoperabilita: Problém „uzavřených zahrad“ (zařízení od různých výrobců spolu často neumí mluvit). Tento problém se snaží řešit nový standard Matter.
- Standardizace napájení: Jak napájet miliardy senzorů? Řešením je Energy Harvesting (získávání energie z okolního světla, tepla či vibrací).
Související články:
Tagy: iot embedded_systems microcontroller mqtt smart_home industry_4.0
