Úložiště dat je technologické zařízení nebo médium určené k uchovávání digitálních informací. V širším smyslu jde o kombinaci hardwarových komponent a softwarových protokolů, které umožňují data nejen zapisovat a číst, ale také dlouhodobě chránit před ztrátou.

Bez schopnosti ukládat data by moderní výpočetní technika nemohla existovat, neboť veškerý software, operační systémy i uživatelská data vyžadují stálé (non-volatile) médium.

V počítačové architektuře dělíme úložiště podle jejich vztahu k procesoru a schopnosti udržet data bez napájení:

* Charakteristika: Extrémně rychlá, ale těkavá (volatile) – po vypnutí proudu se data smažou. * Příklady: RAM, Registry procesoru, Cache (L1, L2, L3).

* Charakteristika: Pomalejší než RAM, ale stálá (non-volatile). Slouží k trvalému uložení OS a aplikací. * Příklady: HDD, SSD, NVMe, USB disky.

* Charakteristika: Slouží pro zálohování a dlouhodobou archivaci (často offline). * Příklady: Magnetické pásky (LTO), optická média (Blu-ray).

Využívá magnetickou polarizaci povrchu k zápisu binárních dat (0 a 1).

• HDD (Hard Disk Drive): Rotující plotny s magnetickou vrstvou a pohyblivými čtecími hlavami.
• Výhody: Nízká cena za GB, vysoká kapacita.
• Nevýhody: Mechanická náchylnost, hluk, nižší rychlost oproti SSD.

Data se ukládají v elektrických nábojích uvnitř buněk paměti typu NAND.

• SSD (Solid State Drive): Žádné pohyblivé části, využívá flash čipy.
• NVMe (Non-Volatile Memory Express): Moderní protokol využívající sběrnici PCIe, který odstraňuje úzké hrdlo staršího rozhraní SATA.
• Výhody: Extrémní rychlost, tichý chod, odolnost proti nárazům.

Zápis laserem do reflexní vrstvy disku (vytváření tzv. pitů a landů).

• Příklady: CD, DVD, Blu-ray. Dnes na ústupu, využíváno převážně pro distribuci filmů nebo offline archivaci.

V profesionálním prostředí a datových centrech se nepoužívají jen jednotlivé disky, ale celé systémy:

Úložiště přímo připojené k serveru nebo PC (např. externí disk přes USB nebo interní SATA disk).

Inteligentní zařízení připojené k místní síti (LAN), které slouží jako sdílený souborový server.

• Protokoly: SMB/CIFS (Windows), NFS (Linux).

Vyhrazená vysokorychlostní síť pro propojení serverů s diskovými poli. Na rozdíl od NAS přistupuje k datům na úrovni bloků (Block Storage).

• Technologie: Fibre Channel (FC), iSCSI.

Při výběru úložiště sledujeme tyto metriky:

• Kapacita: Udává se v bytech (dnes běžně TB – Terabyty).
• IOPS (Input/Output Operations Per Second): Počet operací čtení/zápisu za sekundu. Klíčové pro databáze.
• Propustnost (Throughput): Množství dat přenesených za sekundu (např. 3500 MB/s).
• Latence: Doba odezvy mezi požadavkem a doručením dat (u SSD v mikrosekundách, u HDD v milisekundách).

Pro zvýšení bezpečnosti se používá technologie RAID (Redundant Array of Independent Disks), která spojuje více disků do jednoho logického celku:

• RAID 0: Stripping (Zrychlení, ale bez ochrany – při poruše jednoho disku končí vše).
• RAID 1: Mirroring (Zrcadlení – data jsou na obou discích stejná).
• RAID 5/6: Parita (Kombinace výkonu a bezpečnosti, vydrží výpadek jednoho až dvou disků).

Viz také: Podrobně o HDD, Vše o SSD technologii, Konfigurace polí RAID, Nastavení NAS serveru