Gigahertz (GHz) je odvozená jednotka frekvence. V počítačové architektuře udává, kolikrát za sekundu sepne vnitřní oscilátor procesoru (tzv. „hodiny“). Jeden gigahertz odpovídá $10^9$ (miliardě) kmitů za sekundu.

Pro pochopení měřítka v informatice je užitečné srovnání:

• 1 Hz: 1 cyklus za sekundu.
• 1 MHz (Megahertz): 1 000 000 cyklů za sekundu (typické pro procesory v 80. letech).
• 1 GHz (Gigahertz): 1 000 000 000 cyklů za sekundu (současný standard).

Zde GHz udává taktovací frekvenci. Pokud má procesor takt 3,6 GHz, znamená to, že jeho vnitřní hodiny „tiknou“ 3,6 miliardkrát za sekundu. Každý tento tik dává hardwaru příležitost provést část instrukce.

• Pozor: Vyšší GHz nemusí vždy znamenat vyšší výkon. Dva procesory se stejnými GHz mohou mít odlišný výkon díky rozdílnému IPC (počtu instrukcí vykonaných v jednom cyklu).

GHz zde označuje frekvenční pásmo, ve kterém se přenášejí rádiové vlny:

• 2,4 GHz: Lepší dosah přes zdi, ale nižší rychlost a větší rušení (používají i mikrovlnky či Bluetooth).
• 5 GHz: Vyšší přenosová rychlost, ale horší prostupnost překážkami.
• 6 GHz (Wi-Fi 6E/7): Nejméně zarušené pásmo pro extrémně rychlá data.

U pamětí (např. DDR4 či DDR5) GHz (respektive MT/s - MegaTransfers) udává, jak rychle dokáže paměť komunikovat s procesorem. Vyšší hodnota znamená rychlejší přístup k datům a plynulejší chod systému.

Od počátku roku 2000 narazili výrobci (Intel, AMD) na tzv. „tepelnou bariéru“:

1. **Odpadní teplo:** Čím rychleji tranzistory spínají, tím více tepla generují. Nad 5 GHz je extrémně těžké procesor uchladit běžnými metodami.
2. **Spotřeba energie:** Spotřeba roste se čtvercem napětí, které je nutné pro stabilitu při vysokých GHz.
3. **Limit křemíku:** Fyzikální vlastnosti křemíku omezují, jak rychle lze elektrony v čipu prohánět.

Místo zvyšování GHz se proto dnes výkon navyšuje přidáváním více jader (cores) a vylepšováním architektury.

Související pojmy: Clock Speed, CPU, IPC, Wi-Fi, Hertz, Overclocking.