Clock Speed určuje, kolik cyklů za sekundu dokáže procesor provést. Každý cyklus představuje příležitost pro procesor k vykonání instrukce nebo části instrukce. Lze si to představit jako „metronom“, který udává tempo všem operacím uvnitř počítače.

S vývojem technologie se jednotky frekvence dramaticky měnily:

• Hz (Hertz): 1 cyklus za sekundu.
• MHz (Megahertz): 1 milion cyklů za sekundu.
• GHz (Gigahertz): 1 miliarda cyklů za sekundu. (Dnešní standard, např. 3,5 GHz).

Teoreticky platí: Vyšší frekvence = rychlejší procesor. V praxi je to však složitější kvůli dalším faktorům:

Moderní procesory jsou efektivnější. Procesor na 3 GHz z roku 2025 vykoná mnohem více práce než procesor na 3 GHz z roku 2010, protože zvládne více instrukcí během jednoho jediného cyklu.

Vysoká frekvence na jednom jádře je skvělá pro hry a jednoduché aplikace. Vícejádrové procesory (např. 8 jader na nižší frekvenci) jsou zase lepší pro střih videa nebo multitasking.

Moderní procesory neběží stále na stejné rychlosti. Využívají dvě základní úrovně:

• Base Clock (Základní takt): Garantovaná rychlost při běžné zátěži.
• Boost/Turbo Clock: Krátkodobé zvýšení frekvence na maximum, pokud to dovoluje teplota procesoru a spotřeba energie.

Overclocking je proces, při kterém uživatel ručně nastaví vyšší frekvenci, než jakou určil výrobce.

• Výhoda: Vyšší výkon zdarma.
• Riziko: Vyšší produkce tepla, možná nestabilita systému a riziko trvalého poškození hardwaru (pokud není dostatečné chlazení).

Se zvyšující se frekvencí rostou nároky na napájení a produkce odpadního tepla:

• Vyšší takt vyžaduje vyšší napětí (Voltage).
• Vyšší napětí způsobuje exponenciální nárůst teploty.
• Pokud je procesor příliš horký, dojde k tzv. Thermal Throttling (automatickému snížení frekvence, aby se čip nespálil).

Související pojmy: CPU, Jádro procesoru (Core), IPC, Overclocking, Chlazení, Křemíková deska (Die).