SATA je sériové sběrnicové rozhraní navržené pro přenos dat mezi procesorem a úložnými zařízeními. Nahradilo starší standard PATA (Parallel ATA / IDE), který využíval široké ploché kabely a paralelní přenos dat, jenž narážel na své fyzikální limity.
SATA se v průběhu let vyvíjelo, přičemž každá nová verze zdvojnásobila přenosovou rychlost při zachování zpětné kompatibility (nový disk bude fungovat ve staré desce, ale pomaleji).
| Verze | Označení | Teoretická rychlost | Praktické maximum |
|---|---|---|---|
| SATA I | SATA 1.5 Gb/s | 150 MB/s | ~140 MB/s |
| SATA II | SATA 3.0 Gb/s | 300 MB/s | ~280 MB/s |
| SATA III | SATA 6.0 Gb/s | 600 MB/s | ~550 MB/s |
SATA přineslo oproti svému předchůdci (PATA) několik zásadních inovací:
Data se posílají v jediném proudu (bit po bitu). To eliminovalo problémy s rušením signálu mezi mnoha vodiči, což umožnilo mnohem vyšší taktovací frekvence a použití tenkých kabelů.
Umožňuje odpojit nebo připojit pevný disk bez nutnosti vypínat celý počítač (vyžaduje podporu v BIOSu/UEFI a řadiči).
Technologie, která umožňuje disku optimalizovat pořadí, v jakém vykonává požadavky na čtení a zápis. Místo aby čtecí hlava HDD chaoticky skákala, disk si příkazy „přerovná“ tak, aby k datům došla nejkratší cestou.
Moderní programové rozhraní (protokol), které umožňuje operačnímu systému využívat pokročilé funkce SATA (jako právě Hot-Plug nebo NCQ).
SATA využívá dva oddělené konektory:
S příchodem SSD disků se SATA III stalo úzkým hrdlem. Zatímco mechanické pevné disky (HDD) rychlost SATA III (600 MB/s) nikdy plně nevyčerpají, moderní flash paměti jsou mnohem rychlejší.
Závěr: SATA zůstává standardem pro velkokapacitní úložiště (levné HDD pro archivy filmů a dat), ale pro systémové disky (operační systém a programy) bylo zcela nahrazeno standardem NVMe.
Související pojmy: HDD, SSD, AHCI, NVMe, M.2, IDE/PATA.