Abakus je jednoduchý mechanický nástroj určený k provádění základních aritmetických operací (sčítání, odčítání, násobení, dělení a odmocňování). Je považován za prvního předchůdce moderních digitálních počítačů, neboť pracuje s diskrétními stavy (pozice korálků) podobně jako binární systémy.

Vývoj abaku trval tisíce let a prošel několika klíčovými fázemi:

• Mezopotámský abakus (cca 2700–2300 př. n. l.): Původně šlo o desku s pískem, do kterého se kreslily čáry a pokládaly kamínky (odtud latinské calculus – kamínek).
• Římský abakus: Kovová deska s drážkami, ve kterých se pohybovaly žetony.
• Čínský Suanpan (cca 2. století př. n. l.): Klasická podoba s rámem a korálky na tyčkách. Horní část (nebe) a dolní část (země) umožňovaly výpočty i v hexadecimální soustavě.
• Japonský Soroban (14. století): Zjednodušená a zefektivněná verze čínského vzoru, dodnes používaná v japonském školství pro rozvoj mentální aritmetiky.

Abakus funguje na principu místní hodnoty (řádové soustavy). Každá tyčka reprezentuje určitý řád (jednotky, desítky, stovky atd.).

• Pozice korálků: Korálek má hodnotu pouze tehdy, je-li přisunut k dělící příčce (tzv. „aktivní stav“). To je přímá analogie k logické 1 v digitální technice.
• Přenosy: Při dosažení maximální hodnoty na jedné tyčce se „vynuluje“ a jeden korálek se posune na tyčce vyššího řádu – stejný princip používá procesor (CPU) při operaci carry.

I když se to zdá nepravděpodobné, abakus sdílí s moderními počítači několik klíčových konceptů:

Studium abaku pomáhá pochopit:

• Číselné soustavy: Nejen desítkovou, ale i binární nebo šestnáctkovou.
• Algoritmizaci: Výpočet na abaku vyžaduje striktní dodržování kroků (algoritmů).
• Efektivitu: Zkušený operátor abaku dokáže sčítat čísla rychleji než běžný uživatel s elektronickou kalkulačkou.

Související články:

• Von Neumannova architektura
• Historie procesorů: Od mechaniky k elektronice
• Binární soustava a digitální logika

Tagy: hw history mathematics abacus computation computing-history