Termín Frontend označuje „přední část“ systému, která slouží jako rozhraní pro vstup dat – ať už jde o lidského uživatele nebo zdrojový kód programu.

Ve světě webu je frontend vše, co běží v prohlížeči uživatele. Je to kombinace designu, interaktivity a logiky uživatelského rozhraní.

• HTML (Struktura): Definuje obsah stránky (nadpisy, odstavce, obrázky).
• CSS (Vzhled): Určuje barvy, fonty, rozložení (layout) a animace.
• JavaScript (Logika): Zajišťuje interaktivitu, komunikaci s API a dynamické změny obsahu.

Dnešní frontend se málokdy píše v čistém JavaScriptu. Používají se knihovny, které usnadňují tvorbu složitých aplikací:

• React: Knihovna od Facebooku založená na komponentách.
• Vue.js: Flexibilní a progresivní framework oblíbený pro svou jednoduchost.
• Angular: Robustní framework od Google pro velké podnikové aplikace.

[Image of frontend vs backend architecture diagram]

V kontextu nástrojů jako GCC, LLVM nebo Clang je frontend první fází procesu překladu programu.

Jeho úkolem je rozumět konkrétnímu programovacímu jazyku a převést jej do univerzální formy:

1. **Lexikální analýza:** Rozbití textu na základní stavební kameny (tokeny).
2. **Syntaktická analýza:** Kontrola, zda kód dodržuje gramatiku jazyka (vytvoření stromu AST).
3. **Sémantická analýza:** Ověření logiky (např. zda proměnná byla deklarována).
4. **Generování IR:** Převod do mezikódu (např. LLVM IR).

—

Zajímavost: Hranice mezi webovým frontendem a backendem se dnes stírá díky technologiím jako Server-Side Rendering (SSR), kde se část frontendu připravuje už na serveru pro rychlejší načítání.

Související: Clang, LLVM, GTK, Qt, JavaScript