Turingův test je experiment, který v roce 1950 navrhl Alan Turing ve svém přelomovém článku „Computing Machinery and Intelligence“. Cílem testu není odpovědět na otázku „zda stroje myslí“, ale zda se dokážou projevovat tak, že je nerozeznáme od inteligentního člověka.

Turing tento test původně nazval Imitační hra (The Imitation Game).

Standardní uspořádání testu zahrnuje tři účastníky:

• Tazatel (Člověk): Pokládá otázky v přirozeném jazyce.
• Subjekt A (Počítač): Snaží se přesvědčit tazatele, že je člověk.
• Subjekt B (Člověk): Slouží jako kontrolní vzorek a pomáhá tazateli v identifikaci.

Všichni účastníci jsou od sebe odděleni (např. v různých místnostech). Komunikace probíhá výhradně prostřednictvím textu (terminál, chat), aby nebyl výsledek ovlivněn schopností stroje simulovat lidský hlas nebo vzhled.

Cíl: Pokud tazatel po určité době (Turing navrhoval 5 minut) nedokáže s jistotou určit, který z respondentů je stroj a který člověk, stroj testem prošel.

Turingův test zásadně změnil pohled na umělou inteligenci z několika důvodů:

• Vyhnutí se definici vědomí: Turing se elegantně vyhnul filozofickým debatám o tom, co je to „mysl“ nebo „duše“. Zaměřil se čistě na chování.
• Univerzálnost: Test lze aplikovat na jakékoliv téma – od poezie přes matematiku až po emoce.
• Jazyk jako vrchol inteligence: Předpokládá, že schopnost vést smysluplnou a kontextovou konverzaci je nejlepším důkazem inteligence.

Navzdory svému významu čelí Turingův test silné kritice:

Filozof John Searle argumentoval, že i kdyby stroj testem prošel, neznamená to, že něčemu „rozumí“. Přirovnal to k člověku v místnosti, který dostává čínské znaky a pomocí manuálu (algoritmu) k nim přiřazuje jiné znaky. Člověk sice produkuje správné odpovědi, ale čínsky nerozumí ani slovo.

Nedostatkem je, že test se zaměřuje pouze na výstup. Stroj by mohl mít v paměti obrovskou databázi všech možných konverzací (teoreticky), čímž by simuloval inteligenci pouhým vyhledáváním, nikoliv myšlením.

V historii IT existuje několik milníků spojených s tímto testem:

• Obrácený Turingův test (CAPTCHA): „Completely Automated Public Turing test to tell Computers and Humans Apart“. Zde stroj testuje člověka, aby prokázal, že není robot.
• Vizuální Turingův test: Stroj musí popsat, co se děje na složitém obrázku, což vyžaduje hlubší porozumění kontextu světa.
• Lovelace Test: Zaměřuje se na kreativitu – stroj projde, pokud vytvoří něco originálního, co jeho programátor nedokáže vysvětlit.

Související témata:

• Informatika
• Umělá inteligence
• NLP - Natural Language Processing