CNAME záznam se v DNS používá k mapování jednoho doménového jména na „kanonické“ (skutečné) jméno jiné domény. Je to v podstatě přesměrování na úrovni DNS. Pokud se změní IP adresa cílového serveru, stačí ji změnit u hlavního (A) záznamu a všechny CNAME aliasy budou automaticky ukazovat na novou adresu.

Představte si, že máte web běžící na doméně server1.hosting.cz. Chcete, aby váš web byl dostupný i na adrese www.mojedomena.cz.

1. Uživatel zadá do prohlížeče ''www.mojedomena.cz''.
2. DNS server zjistí, že pro tuto adresu existuje **CNAME** ukazující na ''server1.hosting.cz''.
3. Prohlížeč se poté znovu zeptá na IP adresu ''server1.hosting.cz''.
4. Obdrží IP adresu (např. ''1.2.3.4'') a spojí se se serverem.

Nejčastější použití je pro subdoménu www. * www.priklad.cz je CNAME pro priklad.cz. * Pokud se změní server, změníte IP adresu jen u hlavního záznamu priklad.cz.

Pokud používáte služby jako Shopify, Microsoft 365 nebo CDN (Cloudflare), často po vás vyžadují nastavení CNAME záznamu, aby jejich systémy mohly spravovat provoz pro vaši subdoménu. * shop.mojedomena.cz → CNAME → shops.shopify.com.

Práce s CNAME má svá přísná pravidla definovaná v RFC standardech:

• Zákaz koexistence: Pokud pro doménu existuje CNAME, nesmí pro ni existovat žádný jiný záznam (např. MX pro e-maily nebo TXT). To je důvod, proč se CNAME nesmí používat pro hlavní doménu (tzv. apex doména, např. mojedomena.cz), protože ta vyžaduje MX záznamy pro e-mail.
• Zřetězení (Chaining): CNAME může ukazovat na jiný CNAME, ale je to neefektivní, protože to zpomaluje načítání (prohlížeč musí provést více DNS dotazů).
• Cíl musí být doména: CNAME záznam musí vždy ukazovat na jiný doménový název, nikdy ne přímo na IP adresu (k tomu slouží A záznam).

Související pojmy: DNS, A Record, IP adresa, Subdoména, MX Record, TTL (Time to Live).