Výkon a vlastnosti procesoru nejsou dány pouze jeho názvem, ale kombinací několika technických specifikací. Tyto parametry určují, jak rychle CPU zpracovává instrukce, jak efektivně pracuje v multitaskingu a jaké má nároky na chlazení.

Moderní CPU jsou vícejádrová, což znamená, že uvnitř jednoho čipu je několik samostatných výpočetních jednotek.

• Fyzická jádra: Skutečné hardwarové obvody schopné vykonávat instrukce. Více jader umožňuje lepší multitasking a vyšší výkon v aplikacích jako střih videa nebo 3D rendering.
• Logická vlákna (SMT / Hyper-Threading): Technologie, která umožňuje jednomu fyzickému jádru zpracovávat dvě úlohy najednou (jeví se systému jako dvě jádra).

Udává se v Gigahertzech (GHz) a určuje počet operací (cyklů), které jádro vykoná za jednu sekundu.

• Base Clock (Základní takt): Stabilní frekvence při běžné zátěži.
• Boost Clock (Turbo takt): Maximální frekvence, které může CPU krátkodobě dosáhnout při náročném úkolu, pokud to dovoluje teplota.

IPC udává, kolik instrukcí procesor skutečně dokončí během jednoho hodinového cyklu. Je to klíč k pochopení mezigeneračního nárůstu výkonu.

Zlaté pravidlo výkonu:
$$Celkový výkon = Frekvence \times IPC$$

Díky vyššímu IPC může nový procesor na frekvenci 3 GHz drtivě porazit starý procesor běžící na 4 GHz.

Extrémně rychlá paměť přímo v procesoru, která uchovává nejčastěji používaná data, aby CPU nemuselo čekat na pomalejší RAM.

• L1 Cache: Nejrychlejší, ale nejmenší (u každého jádra).
• L2 Cache: Středně rychlá, větší kapacita.
• L3 Cache: Nejpomalejší z nich, ale sdílená mezi všemi jádry (důležitá pro herní výkon).

Udává se ve Wattech (W). Tento parametr neoznačuje přesnou spotřebu elektřiny, ale množství tepla, které musí chladič zvládnout odvést, aby procesor nesnižoval svůj výkon (thermal throttling).

— Související pojmy: Architektury CPU, SMT, Hlavní výrobci CPU, SoC