Repozitář je digitální archiv, který slouží k ukládání a správě specifických dat. V IT hraje klíčovou roli v automatizaci, bezpečnosti a týmové spolupráci.

V systémech jako Linux nebo v mobilních OS (Android, iOS) slouží repozitář jako „sklad“ prověřeného softwaru. Namísto stahování instalátorů z webu se systém připojí k oficiálnímu repozitáři.

• Bezpečnost: Balíčky v repozitáři jsou digitálně podepsány správci distribuce.
• Závislosti: Repozitář obsahuje metadata, díky kterým správce balíčků ví, které knihovny musí stáhnout spolu s aplikací.
• Zrcadlení (Mirrors): Repozitáře jsou často kopírovány na servery po celém světě, aby se snížila latence při stahování.

—

Vývojáři používají repozitáře ke správě zdrojového kódu pomocí systémů jako Git. Tyto repozitáře neukládají jen aktuální verzi, ale celou historii změn.

• Local Repository: Kopie kódu přímo v počítači vývojáře.
• Remote Repository: Serverová kopie (např. na GitHubu, GitLabu), která slouží jako „pravda“ pro celý tým.

• Commit: Uložení změn do historie repozitáře.
• Branching: Větvení kódu (vývoj nové funkce v izolovaném prostředí).
• Merge: Sloučení větví zpět do hlavní části projektu.

—

—

Repozitáře fungují většinou na principu Pull. Klient (váš počítač) se dotáže repozitáře, zda existují novější verze dat. Pokud ano, stáhne pouze rozdílové změny. Tím se šetří šířka pásma a čas.

Související články:

• Správa balíčků v Linuxu
• Git: Standard pro verzování kódu
• Docker Hub: Repozitář pro kontejnery

Tagy: it repository git devops software-distribution development