Skriptovací jazyky umožňují psát krátké programy (skripty), které vykonávají specifické úkoly. Jsou oblíbené pro svou jednoduchost, čitelnost a rychlost vývoje, i když jsou často o něco pomalejší při samotném běhu než jazyky kompilované.

• Interpretace: Kód se spouští přímo ze zdrojového textu. Program zvaný interpret čte řádek po řádku a okamžitě jej vykonává.
• Dynamické typování: Programátor obvykle nemusí určovat, zda je v proměnné číslo nebo text; jazyk si to domyslí sám.
• Vysoká úroveň abstrakce: Skriptovací jazyky se starají o správu paměti (garbage collection) za vás, což usnadňuje práci.
• Rychlost vývoje: Díky absenci kompilace můžete změnu v kódu okamžitě otestovat (princip „ulož a spusť“).

Skriptování najdeme téměř všude:

• Webový vývoj: JavaScript ovládá chování prohlížeče, zatímco PHP nebo Python generují obsah na serveru.
• Automatizace systému: Správci serverů používají Bash (Linux) nebo PowerShell (Windows) k hromadné správě souborů a uživatelů.
• Datová věda: Python a R jsou standardem pro analýzu dat a umělou inteligenci díky obrovskému množství knihoven.
• Hry: Mnoho herních enginů (např. Unity, Roblox) používá skripty (C#, Lua) pro definování logiky hry a chování postav.

Skript je v podstatě textový soubor obsahující instrukce. Například jednoduchý skript v Pythonu pro pozdravení uživatele:

jmeno = input("Jak se jmenuješ?")
print(f"Ahoj, {jmeno}!")

Tento kód nepotřebuje žádnou složitou přípravu. Stačí mít nainstalovaný Python a soubor spustit.

Dnešní rozdíly se stírají. Například moderní JavaScript (V8 engine v Chromu) používá JIT (Just-In-Time) kompilaci. To znamená, že skript se během spuštění na pozadí zkompiluje do strojového kódu, aby běžel skoro stejně rychle jako program v C++.

Zajímavost: Prvním velkým skriptovacím jazykem byl Perl, který v 80. letech způsobil revoluci ve zpracování textu. Dnes je „králem“ skriptování Python, a to díky své univerzalitě – od jednoduchých maker po řízení vesmírných misí.

Zpět na Datové typy