TTL je číselná hodnota, která určuje časový limit nebo počet „skoků“, po jejichž uplynutí jsou data považována za neplatná nebo jsou ze sítě odstraněna. Tento mechanismus je kritický pro stabilitu a rychlost celého internetu.

V kontextu DNS (např. u A záznamu nebo CNAME) udává TTL čas v sekundách, po který si smí DNS servery po celém světě pamatovat vaši IP adresu, než se znovu zeptají vašeho hlavního serveru.

• Vysoké TTL (např. 86400 s = 24 hodin):
  • Výhoda: Rychlejší načítání webu (server se nemusí stále ptát na DNS) a nižší zátěž serverů.
  • Nevýhoda: Pokud změníte server (IP adresu), trvá až 24 hodin, než se změna projeví u všech uživatelů.
• Nízké TTL (např. 300 s = 5 minut):
  • Výhoda: Změny se projeví téměř okamžitě. Ideální při stěhování webu.
  • Nevýhoda: Mírně pomalejší odezva při prvním přístupu a vyšší zátěž DNS infrastruktury.

[Image showing DNS caching process: Client → ISP Resolver (Cache) → Authoritative Nameserver]

Zde TTL funguje jako ochrana proti nekonečným smyčkám v síti. Neudává se v sekundách, ale v počtu skoků (hops) přes směrovače (routery).

1. Paket je odeslán s určitou hodnotou TTL (např. 64).
2. Každý směrovač, kterým paket projde, sníží tuto hodnotu o **1**.
3. Pokud hodnota klesne na **0**, směrovač paket zahodí a pošle odesílateli zprávu "Time Exceeded" ([[icmp|ICMP]]).

Proč je to důležité? Kdyby kvůli chybě v nastavení sítě začal paket kroužit mezi dvěma směrovači stále dokola, bez TTL by v síti zůstal navždy a ucpal by ji.

Nástroj Traceroute využívá TTL k mapování cesty k serveru:

• Pošle paket s TTL = 1 (odpoví první směrovač na cestě).
• Pošle paket s TTL = 2 (odpoví druhý směrovač).
• Takto pokračuje, dokud nedosáhne cíle, čímž vypíše celou trasu přes internet.

Související pojmy: DNS, IP adresa, Směrovač (Router), Traceroute, A záznam, ICMP.